Bít je či nebít?!

Květen 5, 2010 by michalka  
Sekce Děti a rodiče

1207475_11150971Platí v tomto případě pořekadlo škoda rány, která padne vedle? Lze někoho bitím napravit? Děti velmi rády čas od času zkouší, co milovaní rodiče vlastně snesou. Každá máma či táta musejí mnohdy počítat do deseti, aby své dítě, které se v průběhu několika let změnilo z ničeho nic z milovaného chlapečka nebo sladké holčičky v zlobivého „zmetka“, neseřezal jako koně. A někdy tomu bývá tak, že se prostě neudrží…

Češi bijí, ale ne moc

Místo několika hodin vysvětlování ve správnou chvíli dokáže víc dobře mířená facka. Tohoto názoru je většina českých rodičů. Podle sociologického průzkumu se toho domnívá až 44 %. Jsou země, kde by je za tento názor dovedený do praxe čekal kriminál. Jedná se především o Švédsko, Norsko, Dánsko, Finsko, Rakousko, Chorvatsko, Kypr a Lotyšsko. V těchto zemích zákon zakazuje tělesné tresty dětí. Statistika říká, že téměř čtvrtina Čechů fyzicky děti nikdy netrestá, další čtvrtina jen příležitostně, 6 % často a naštěstí jen 1 % používá velmi tvrdé tresty.

Chvála výprasku

Pavel Kábrt (59) prohlašuje na svých webových stránkách daný názor: „Tělesný trest působí na psychiku blahodárně. Rákoska je nejlepší výchovný prostředek.“ „Bohužel se dnes nepoužívá, protože mnoha rodičům a vychovatelům chybí rozum. Dítě, které zlobí, odmlouvá, je drzé a líné, potřebuje, aby ho to bolelo! Výprask má obrovskou výchovnou hodnotu. Jde o bezprostřední bolestivou odpověď na chybné jednání. I když to exekutorovi třeba není milé, funguje jako očkování – pro budoucnost, ne pro dnešek.“ Pan Kábrt nejspíš ví, o čem mluví a to z vlastní zkušenosti. Názor a pohled na danou věci či problém může být však individuální.

Názor psychologa

Paní psycholožka Vlasta Svobodová tvrdí, že násilí na dětech je zločin, ale na druhou stranu musí znát také své hranice. Výchova je podle ní založena na důsledném dodržování systému odměn a trestů, které mají naučit děti rychleji rozeznávat, co je správné a co nesprávné. Odměny a tresty musí být však přiměřené osobnosti a věku dítěte, jelikož je každé dítě jiné! Jeden stejný trest může vyvolat různé reakce u dětí. U jednoho nápravu, u druhého pocit nespravedlnosti a u třetího třeba strach spojený s celoživotními mindráky. Mnohdy agresivní chování v dospělosti je způsobeno právě z trestání v dětství.

Výchovu dítěte lze ovlivnit do tří let věku a pak už téměř vůbec. V tomto se shoduje většina psychologů. Lžou, kouří za školou, kradou či fetují? Kdyby to šlo, nacpaly by si piercing, kam to jen jde? Ve většině případů tomu nedokáže nikdo zabránit. Nezbývá rodičům nic jiného, než zatnout zuby a doufat, že z toho všeho potomek vyroste a bude z něj rozumný mladý člověk.

U lidí se stále více začínají projevovat geny a v poslední době to vypadá, že na chování jedinců mají zásadní vliv. Nemůže však tvrdit, že gen udělal z někoho násilníka. Na to má vliv především násilí v rodině, zanedbávání, zneužívání nebo i dokonce kouření matky v těhotenství a ostatní negativní životní zkušenosti. Negativní prostředí pak umocní vrozené dispozice a dojde ke katastrofě.

Porada – ať už jste jakéhokoli názoru, či potřebujete pomoc a radu, můžete se obrátit na různé poradny, linky atd.

Přidejte vlastní komentář

Zde můžete přidat vlastní názor k dánému článku.

Novinky ze světa módy